Nedali nám pomůcky aneb Bedna 2013 v týmu Opravte to

Na lineární bednu jsme se opět moc těšili, ale tentokrát jsme měli velký problém doplnit naše tříčlenné jádro týmu dalšími dvěma členy. Pět z tradičních posil bylo v zahraničí, ti co byli v Čechách měli „lepší program“. zkusili jsme kontaktovat několik jiných týmů s dotazy, zda nemají přetlak, či dostatečný podtlak, ale kupodivu všichni byli na přesném stavu. Zkoušeli jsme další známé a ve výsledku Tom doplňuje trojici Ivanem a Luckou.

Start

Na startu se pozdravím se spřátelenými týmy, registruji a počkám na Šmudlu. Trošku pojíme nadbytků z křtin a je vyhlášen start. Hezké, zatím jsme jen dva. Šmudla zabavuje tajenku, já chvilku měním barvičky. Přichází Tom i s Luckou. Beru Šmudlovi tajenku, že bude rychlejší to přečíst než dohledat bylé barvy a skutečně se čtením není žádný problém. M jako modrá, Z jako zelená, F jak fialová, jen možná to K jako červená moc nesedí. Diakritika jen mírně zesvětluje, vůbec se nedivím, že se Pralinky rozhodli nepouštět do vyměňování. Od orgů dostáváme 2#. Než pro něj Tom skočí, stihneme se trošku seznámit s Luckou.

2#

Správně lokalizovat čepy není naštěstí těžké, zvláště pak to T na to upozorňuje, takže můžeme brzy vyrazit. Po cestě informuju Ivana, že nás na startu už nestihne a kam má jít. Na moji SMS ale reaguje tím, že Tomovi účast neslíbil, a že mu to nevyjde. No nic, aspoň že jsme ve čtyřech.

2@

První komplikace. Uděláme rychle frekvenční analýzu a konstatujeme, že až na dvě písmena je tam vše sudý počet krát. Věřte nebo ne, chybu jsme opravili až poté, co jsme obdrželi nápovědu. Pak už jsme rychle doplnili středy úseček a vyrazili.

2$

Po cestě konstatuji, že na Karlínské náměstí jsem ráno odvážel sedmiletou dceru na divadelní zkoušku. Zadání jsně naznačuje, že bychom jeden kus měli vystříhnout. Přeženeme to a stříháme po všech plných čarách a vítr nám trošku znesnadňuje práci. Na nerozstříhaném zadání čteme NAMŇESŤI a následně i U LAVIČEK. Zkusíme to zkompletovat na rozstříhaném zadání a ze zbytku pak správné náměstí doskreblíme. Až teď zjišťuji, že některá písmena měla být čtena vícekrát a tajenka byla o dost bohatší. Odcházíme a slyším, „Tady vidím tátu“. Takže dcera skončila stejně jako my. Pozdravíme se. Ona pokračuje na metro, my někam za Cimrmany. Tam šifru nacházíme, kde jsme ji očekávali, takže nepochopení principu luštění a nezjištění slov jako sťin naštěstí nevadilo.

3

Po cestě tunelem Tom vysvětluje že s námi na poslední bedně, která tudy vedla tímto tunelem nešel, protože sledoval bedna TV.

S oktilkami se uchylujeme do hospody, a objednáváme si jen pití. Již v kolečku jsme si obrázky opísmenkovali, a je pravda, že mne, který jsem opísmenkovával druhou a třetí sadu překvapilo, že jsem vždy narazil na dva obrázky, které jsem neznal. Sady jsme měli pro jistotu očíslovány třemi barvami. Zkontrolovali jsme, že v každé barvě je každý obrázek dvakrát s výjimkou dvou obrázků, který je každý pětkrát v jedné sadě. Pak nám došlo, že vlastně jde o šest sad obrázků, kde sady odpovídají orázkům tipi, oko, šiška, socha, husa a palcat. Říkali jsme si, že by ty šestiúhelníky mělo jít narovnat do roviny s tím, že těchto šest obrázků bude na kraji, ale první tři pokusy selhaly. Čtvrtý pokus najednou odhalil periodický vzor „tapetu“. Opíšeme si periodu každým směrem, to by se mohlo hodit. Odhalujeme OVAŇ SXOD. Dál se ale v luštění čtyřky nedostaneme a dostaneme nápovědu, že hledáme jen 6 slov. Ihned je nám jasné, která písmena to byla, a až na chybu tabor/tipi vše asociuje polohu tak nějak v kolečku. Ihned tam vysíláme Lucku a balíme. Jsme přesvědčeni, že to bude orgovská interpretace a tak vyrážíme taky. Dáváme si sraz západně pod Vítkovem.

4

Lucka přináší rozcestníky udávající vzdálenost (shodnou s délkou slova dané barvy). Na prvni ceduli je hnědá a Husa na tapetě odkazuje na Klič a cíl zní Klíčov, na druhé černé Oko odkazuje na Auto a cedule udává parkoviště, na poslední žlutá Socha odkazuje na Dům a cedule odkazuje domů. Nevím proč neinterpretujeme cíle jako cíle cesty, ale pouze za postupné cíle a snažíme se číst každé 4. resp. 3. písmenko, později tolikáté písmenko, jak je dlouhé poslední slovo, ale Ť nás od této interpretace odrazuje. Nakonec OVA SXOD použijeme a přidáme na začátek HAJK. Dochází nám, že vyluštění 4 místo 3 dávalo dobrý smysl.

5

Dostáváme kalendář, kde o víkendu z 18 na 19 je bedna. Evidentně se jedná o KVJETEN. Bohužel, než jsme si šifru prohlédli, objednali jsme si v hospodě jídlo. No nic, kompletujeme abecedu. Je jasné, že nejdůležitější je rychle jíst, protože to bude trvat déle.

6

Po cestě na další stanoviště se s námi Lucka loučí a my hledáme na Židovských pecích. Nápis bedna na kartičce, získané na třetím stanovišti nám tapetu zorientoval. První nápad je plotter, tapetu již máme dávno nakreslenou, takže se nezdržujeme sestavováním. Šmudlovi diktuji, on zapisuje, Tom hledá v mapě. Vyrážíme.

7

Vypadá to, že jsme zapomněli poslat postupovou SMS, takže ze slušného času na 6 a špatného na 7 to vypadá na dva podprůměrné. Ano, uvědomit si, proč jsou v textu zvolena ona tučná slova a ne jiná spojení nám chvilku zabralo. Začínáme STANICE METRA, doplňujeme O TŘI, SCHÁZÍM PO HLAVNÍ PODLE KOLEJÍ LINKY 5. KOLEM ? VYSTUPUJI ? NA KRAJI PARKU STOJÍ BEDNA. Dojde nám i (Z DE)PA, ale HOSTIVAŘE ani POČERNÍCE se nám do vět nehodí, stejně tak máme problém s POMALYCH/POSTUPNYCH. Ač aktuální trasa 5 neodpovídá popisu, popis odpovídá jiným mapám a tak vyrážíme (na správné místo).

8

A vida, to je dávačka, Obrázky v špatných barvách jednoznačně určují kartičku, tak to jen přečteme. Prvních pár pokusů má vždy sousední barvičku s obrázkem ve stejné orientaci. Přirozeně doplňujeme třetí písmenko daného vrcholu, ale ejhle, na některých kartičkách jsou obrázky proti sobě či o 120 stupňů. OK, pojďme na to jinak. Co by mohlo mít jednoznačnou interpretaci. Víme, že každé písmenko je v každé možné orientaci na tapetě právě jednou (v každé periodě). Co takhle spojovat obrázek s barvou ve stejné orientaci. Ano, vždy, když vybereme spojnici tak, aby střed úsečky ležel na téže orientaci, dostaneme ve všech případech totéž písmenko. Škoda, že ani toto nedává smysluplnou tajenku. Je noční čas, kdy nám to nemyslí. Přepisuji tapetu do většího formátu, ale spíš tím zabíjím čas. Zkoušíme další interpretace dvojic obrázek a barva, ale nic z toho nevychází. Dočkáme se nápovědy „Dva znaky určují kartičku“. No je radost dozvědět se užitečnou informaci. Ale něco nám to přece jen říká. Orientace na kartičkách není významná a je potřeba nalézt jméno kartičky. Až teď si všímáme, jak jsou znaky rozmístěny. Když si všímáme znaků v jednotlivých orientacích, každá orientace dává stejnou periodu. To byl důvod, proč středy těch úseček vždy dávaly stejné písmenko. Když si vezmeme nejkratší vzdálenosti stejných obrázků různých orientací, dostaneme poměrně malé rovnostranné trojúhelníky. Pojmenovat střed jejich jménem je přirozená interpretace. Interpretaci potvrzuje bedna uprostřed trojúhelníku BEDEN. Bohužel smysluplný text z toho nedostanem. No nic, kluci nevěří, jak by šlo vytvořit tajenku z pojmenovaných kartiček. Vysvětluju, že stačí identifikovat počáteční kartičku a při volbě navigace vždy koukat o krok dál, abychom zvolili tu, přes kterou se dá pokračovat dál. Kluci mi nevěří, že každé dvě kartičky mají společné písmenko, ale to, že je to možné početně zdůvodňuju (vzhledem k periodicitě není potřeba kontrolovat všechny dvojice, ale stačí jich 30). No nebyli jsme daleko orgovskému principu, ale šifra měla na můj vkus zbytečně moc stupňů volnosti. Stačila polovina informace. Proč byly dvojice identifikující kartičku vybírány vždy stejně? Proč byla barva od obrázku na kartičce vždy ve stejné orientaci? Holt našli jsme spoustu podezřelých věcí, které podezřelé být neměly a princip řešení jsme použili jen jako možný princip generování zadání. Záchrana nás posílá na další sifru.

9

Už se rozednívá, Viktor donáší zadání brzy poté co dorazíme na stanoviště s poslední šifrou. Odcházíme k blízkému McDonald, koukáme na strukturu šifry a snažíme se čtveřice vhodně sesypat a pootáčet. Skoro usínám. Chvílemi odcházím pochytat první ranní paprsky a rozehřát mozek. Mám chuť to zabalit. Kluky taky vytahuju na sluníčko, že ve stínu nic nevyluštím. Pak přichází nápověda, ať se na to podíváme z nadhledu. Tentokrát to smysl má a navrhuji považovat kostičky za simplexy, kostky a osminokoule. Rozdělujeme si tajenku. Já luštím začátek, Šmudla konec. Zajímavé je, že až doma jsem zjistil, že jsem četl vzhůru nohama.

10

Z postupových časů je nám jasné, že bychom se zdržet neměli. To že kaligrafii budeme číst svisle je jasné. První interpretace je špatně, ale Elektrarensky komín vzápěti detekujeme dobře. Následují další samohlásky a vpodstatě v pořadí tajenky pak již téměř plynule čteme. Nejvíc mne pobavila myš.

11

Celé hřiště obcházíme, než se dostaneme k zadání, ale nepřečíst poslední hranu druhého čtyřstěnu se nedá. Čtení druhého čtyřstěnu je přirozené pokračování a nápověda jasně říká, že krom pořadí čtení je důležité ještě něco. A oněch 5X dává tušit mřížku. Doufal jsem, že mne kluci nechají posnídat, ale nechtěli se v mřížce ztratit.

12

Pořád se těšíme, kdy použijeme pojmenované kartičky, takže máme radost, když vidíme na zámku foťák. Ale je tu nějak moc časů a jen 6 odstavců/písmenek. Kreslíme graf odstavců spojený přes jednotlivé časy, ale nikam to nevede. Pak dlouho nic, jak já tak Tom skoro usínáme. Naštěstí ne na dlouho. Pak si všímáme, že oněch 6 kartiček jsou samé kartičky s mezerou. Sestavujeme ciferník a uvědomujeme si sudost časů. Tom přichází s myšlenkou existence semaforu, já kontroluju, že 30 je vhodné číslo. Interpretace malé a velké ručičky nám pak už dojde rychle.

13

Přesun zvládáme jen tak tak abychom stihli před dvanáctou hodinou vyzvednout třináctou šifru. Zjistíme, že dvojková soustava nedává správné řešení a považujeme hru za skončenou. Nepřichází ale SMS s polohou cíle. Kousek vedle sedí Honza Kadlec. Zastavíme se na kus řeči s tím, že jsme šifru ani neluštili, ale čas skončl a neznáme polohu cíle. Honza říkal, že luští už dvě hodiny, snažili se použít i slovo BEDNA a nic, ale že chce ještě chvíli luštit. Jdeme očekávaným směrem k cíli, sedneme si ale ke stolečku a já se ptám Toma, jaká čísla, že padla na B a D. ENA si pamatuju. Když mne ubezpečí, že 8 a 16, interpretace je na snadě. Posíláme SMS CIL, ale žádná odpověď. Přečteme tajenku a jdeme na 14. Po cestě kontroluju Honzu, zda to již mají, ale stále ne. Tak jej ubezpečuji, že to „má dobře“.

14

Vyzvednu 14, odešlu SMS a zjistím, že jsem těsně předtím dostal informaci o poloze cíle. Odnáším proto všechny šifry a informuji orgy o likvidaci stanoviště. Ještě do hada doplnit jména kartiček a kupodivu nedávají žádnou tajenku.

Poučení

Asi jsme nepoučitelní. Když se mi zdá, moje interpretace šifry lepší než orgovská odmítám číst orgovským způsobem. Dnes nás to stálo na 8 čas potřebný k možnosti dojít. Vzhledem k perfektnímu počasí to letos šlo. 49 místo je asi naše nejhorší historické umístění. Mám pocit, že zbylé šifry by nás moc nezaměstnaly, ale klidně jsme se taky na 14 mohli zaseknout natrvalo. Zbytek byl triviální. I to luštění 13 bylo pofiderní. Možná kdyby nás byl plný počet, měl by někdo sílu vyzkoušet i to, co mně se nelíbilo. Potřebujeme v týmu moderátora. Bohužel Tom se stále víc snaží šifry luštit, místo aby nás hecoval a inspiroval.

Zapsal Vladan, foto Tom