V týmu "Opravte to" jsme se rozhodli zkusit si i něco jiného, takže úzce spolupracujeme při organizaci OSUDu. Zároveň při tom tak trochu draftujeme do týmu ;). Otcové od rodin moc času nemají a příprava takové akce zabere spoustu času. Z her, na které se letos jako hráči chceme soustředit je nejdůležitější BEDNA. Proto jsem jako přípravu navrhoval pražský Matrix. (Doufám že projdeme alespoň kvalifikací ;))
Nakonec jsme svoji účast museli zrušit. Tomáš se plně věnoval finišování příprav OSUDu, já jsem testoval převážně z (pražského) domova. Na matrix jsem se těšil, nechal jsem proto vzkaz ostatním týmům "Pokud by někdo chtěl starého pražáka do týmu ...". Přípravě na matrix jsem se dále nevěnoval. V pátek v 1:30 jsem si přečetl vzkazy a zjistil, že o mne jeden tým zájem projevil. Ráno jsem si přečetl e-maily a zjistil dalšího zájemce ... později se ukázalo, že to byl tentýž zájemce. Nechal jsem jim na oplátku číslo mobilu a odešel do práce. V poledne jsem byl kontaktován a dohodli jsme se, že se v 17:45 sejdeme v metru na Smíchovském nádraží, že vše potřebné má tříčlenný ženský zbytek týmu. Kde a v kolik je start mi prozrazeno nebylo. Z práce jsem utekl v 16:15, domů jsem dorazil v 17:00, vytiskl jsem jízdní řádny nočních spojů, rychle zbalil základní výbavu a vyrazil. V 17:45 jsme se skutečně na Smíchovském nádraží sešli. Chtěl jsem si ještě koupit nějaké pití a bagety, ale po zjištění informací o startu jsme radši spěchali na start. Podle informací měl být úvod ve městě, tedy dost času si jídlo obstarat.
Po cestě na start jsem se dozvěděl, že pro Markétu, Šárku i Bětu je to první šifrovačka. Když jsem při jedné příležitosti vzpomenul Marbla, dozvěděl jsem se, že právě on zajistil moji účast v tomto týmu. Na startu jsme dostali instrukce o rotacích a destrukci úvodní krychle, evidentní nápovědu o astrologii a text kódovaný souvislými kousky bitmap evidentně zastupujícími písmenka. Byli jsme jedni z posledních registrovaných, v té době už začínalo představení. Pokecal jsem ještě s MJ z Pomocné školy a jal jsem se luštit. Prosil jsem děvčata ať se snaží sledovat děj, zda nevypozorují něco podezřelého a vrhl jsem se na frekvenční analýzu (fólie a lihové fixy se hodí). Zvolil jsem nevhodný postup. Nejprve jsme zjistili počty, pak jsme znaky pojmenovali přibližně podle frekvenčního zastoupení a texty jsme si přepsali. Děvčata spolupracovala. Mezitím skončilo představení a Běta zaznamenala místo, kam je potřeba se přesunout ... následovali jsme zbytek startovního pole. Tvary písmen vyskytujících se více než jednou jsme měli obkreslené. Když jsme přecházeli Smíchovskou lávku, nic podezřelého jsme bohužel nezaznamenali. Pokud bychom si šifry všimli, možná jsme na Sacre Ceur ani nemuseli. Z opakování se znaků jsem usuzoval, že nejspíš nebude text psán prostě po řádcích zleva doprava, takže bude nápověda potřeba. Navrhoval jsem rozdělení týmu na nakupující a šifrující část, ale nikdo se nechtěl luštění vzdát. Šli jsme tedy na kopec všichni. Tam jsme se rozptýlili. Já s Markétou jsme byli vybaveni předpřipravenými tvary s pracovními jmény písmen, takže jsme stromy obešli velice rychle, nezdržovali se písmeny jako X ... (pouze písmenu Z odpovídalo jak b tak c, ale to byla naše chyba) text lávkanadSmíchovskýmnádražímohybradlice vyšel velice rychle. Vyrazili jsme na nákup (rozdělili jsme se na dolušťovače a nakupující). Po cestě nás snad Běta informovala o informaci z jednoho ze stromů, že nejbližší šifry budou odstraněny v deset hodin. Po doluštění jsme ještě čtvrt hodiny čekali na zaplacení. Přemýšlel jsem, že vyrazím napřed, ale nebyl jsem si jist, kdy se zase sejdem a měl jsem celkem hlad. Zde jsem udělal první velkou chybu ... šifra nebyla zcela doluštěna ... nebylo zcela jasné rozhraní textů jednotlivých stanovišť a na kontrole, která mi připadala nejnáročnější ... židovský hřbitov bylo více možných interpretací ... netušil jsem, kde najdeme tu radlici ... na lávce nebo na hřbitově ve Starém Městě. Mám pocit, že Radlice jako název čtvrti zazněl, Šárka taky naznačovala, že existuje i židovský hřbitov někde na Žižkově, ale nějak jsem tomu bohužel nevěnoval pozornost. Dohodli jsme se, že po vyzvednutí šifer se sejdeme u MFF na MS.
Když jsem dorazil k Rudolfinu, hlásily mi Běta s Markétou, že šifry mají vyzvednuty a jsou na MS. Šárka mezitím obkreslila panorama Prahy na Vyšehradu a chystala sa vyrazit za námi. U židovského hřbitova bloudilo několik zmatenců, ke kterým jsem se připojil. Přeplánoval jsem sraz k Rudolfinu, protože tam vede 18 z Vyšehradu a je to jediné místo, které musíme doprohledat. Napadlo mne, zda není v šifře překlep a namá jít o radnici. Mezitím jsem volal Tomášovi, ať zjistí, kde jsou v Praze další židovské hřbitovy a zda nějaký není v Radlicích. U radnice taky nic nebylo a u Rudolfina jsem se dočkal postupně celého zbytku týmu. Dozvěděl jsem se, že Běta už jednu z šifer vyluštila (znala ji od Marbla)... myslím, že Markétinu. Roztáhli jsme mapu a přemýšleli o konjunkcích. Přímka se nabízela, pouze jsme netušili, kde hledat význačný strom. Tomáš objevil zmínku o židovském hřbitovu u Dívčích hradů v Radlicích a protože bylo 21:35, vyrazil jsem od Rudolfina, abych šifru ještě stihnul. Běta s Markétou šli hledat strom, Šárka vyrazila Na Pankrác. Ke hřbitovu jsem dorazil snad v 22:01. Bylo zde několik hledajících týmů ale šifra nikde. Před nástupem do metra jsem se dozvěděl, že rotace jsou o patro výš než jsem očekával, a že Šárka nestihla rotaci Na Pankráci. Nebyla si jistá, zda text (se schovaným pi) vyřeší během hodiny. Nebyl jsem si jist, zda jsem na správném místě v nesprávnou dobu nebo naopak. Tomáš mne ubezpečoval, že jsem u správného hřbitova, ačkoli ten moc židovsky nevypadal. Rozhodl jsem se ověřit informaci o odstranění šifer v 22:00 a šel zkontrolovat lávku. Tam skutečně žádná šifra nebyla. Markéta s Bětou při pokusu o řešení konjunkce navštívily dětský ostrov a tam ještě šifry byly. Přemýšlel jsem, zda znovu prohledávat Radlice, nebo skusit najít šifru na kamenném stolu SZ Grlice Vyšehrad. Rozhodl jsem se nechat Radlice Radlicemi a cestou na Pankrác se stavit na Vyšehradě. Dopravu jsem nezvládl optimálně, ba co hůř, šifru na Vyšehradě jsem nenašel. Jsem přesvědčen, že jsem našel Grlici, SV roh a hostinský mi potvrdil polohu "kamenného stolu", který ale prý již neexistuje. Tím skončila má anabáze po šifrách prvního patra a spěchal jsem na Pankrác pomoct s luštěním.
Poslední věta šifry mne rozesmála, ale k řešení šifry mi to nepomohlo. Naštěstí se blížila půlnoc a další rotace. Tabulky 5x5 jsem znal ... Marble mne je kdysi nechal luštit, tímto mu za postup na třetí úroveň děkujeme :) ale dvojková čísla vidím dobře, takže jsem ihned hlásil, že jsme na třetí úrovni. To že bez binární kalkulačky mi vyplňování šifry zabere 45 minut (bohužel jsem začal od spodních pater a první patro neslo nejdůležitější informaci) a nestihneme tedy rotaci (Šárka) nad hlavním nádražím jsem netušil. Tou dobou se k nám dostaly Markéta s Bětou, které řešení konjunkce vzdaly.
Tři jsme zůstali Na Pankráci, čekali jsme na rotaci ve 2:00 s tím, že když ji vyluštíme rychle, dostaneme se ke třem šifrám třetího patra (takže jsme shlédli v baru 24ku). Šárka mezití řešila diktát a tvrdila, že je to lehké, že nápověda nebude potřeba. Ve 2:00 nás opustila Markéta, že se k nám připojí v 10:00. Po vyzvednutí šifry jsme nočním spojem jeli za Šárkou luštíce dvojice ... neúspěšně.
Když jsme se s Šárkou sešli, měla již vzorové řešení diktátu. Rozlišení problému s diakritikou od substituce bylo jen třešničkou na dortu a měli jsme polohu prvního stanoviště čtvrtého patra. Blížila se třetí. Začali jsme se přesouvat k Hlaváku snažíce se dát dvojice. Musím přiznat, že jsem dosud u žádné šifry neměl rozumné nápady. I tady nás zachránila Šárka, bohužel však až po rotaci při které jsem získali KAMENNÉ KELTY. Pod nuselským mostem byl již jen diktát. Já jsem mezitím vyzvedl prasečí nožku (přitom jsem musel zjišťovat jak se náš tým jmenuje). Poslal jsem ještě holky Na Pankrác, pokud by to tam šlo rozumně se do 4:00 dostat, sám jsem tam taky zamířil. Situace byla téměř beznadějná. Vypadalo to, že nejlepší co můžem dělat je čekat do 5:00.
Snažil jsem se něco vykoukat z Keltů. Frekvenční analýzu jsem měl dávno provedenou. Věděl jsem, že se tam vyskytuje 13 znaků, některé velice sporadicky. Pořád se ale nedostavoval klíčový nápad. Uvědomoval jsem si, že luštění čtvrtého patra zatím ještě nespěchá, a že jsme udělali chybu při luštění diktátu místo dvojic. Holky hlásily, že Pankrác je ještě moc daleko, tak jsem je nechal vrátit se pod nuselák na 5:00. Nechal jsem si od Tomáše zjistit kdy jede první 120 do Prokopáče a kdy jede další. Vzhledem k tomu, že první jela 4:57 a druhá 5:45, zdálo se mi, že nejmenší časovou ztrátu získáme, když pojedu pro nápovědu co nejrychleji. Došel jsem z Pavláku na Anděla, protože prvním metrem bych to na Knížecí včas nestihl a nastoupil do taxíku s číslem 120. No ... nebyl to úplně taxík, protože v polovině trasy nastoupili další dva baťůžkáři s tužkou a papírkem. Ti něco počítali a zase vystoupili. Na předposlední zastávce nastoupili další dva baťůžkáři. Zaptal jsem se řidiče, jak dlouho na konečné čeká a po sdělení 10 minut jsem odhodil batoh a utíkal ke krokodýlovi a zpět. Autobus mi neujel. Měl jsem dobrý pocit efektivně získané nápovědy. S velkým entuziasmem jsem se vrhl na aplikování morseovky na řešení šifry ale pořád mi nějak odolávala. Děvčata měla instrukce aby po vyzvednutí šifer zkoukla, zda jsou jednoduché a pokud trochu zaváhají, ať hned jedou pro nápovědu. Pod Nuselákem ale zbyly pouze šifry, které jsme již měli. Musely se tedy přesunout na Hlavák. Když jsme se na Hlaváku sešli, luštily letopočty a s druhou šifrou si nevěděly rady. Letopočty jsme společně dokončili, zjistil jsem nejbližší spoj (vlakem do Vysočan) a poslal tam děvčata i s KELTY. Sám jsem vyrazil na Moskevskou.
U elektrod už byla zácpa, a našel se tým, který byl ochoten, abych jim dělal zapisovače (organizátorka to výslovně dovolila). Takže jsme měli SILO poměrně rychle. Děvčata volala, že už jedou. Dohodli jsme si sraz u kostela na Moskevské. Když jsme se sešli nesměle mi sdělily, že se jim nepodařilo vyzvednout nápovědu. Že netušily, co s nimi noční bdění udělá, prý ve vlaku v teple skoro usnuly, po probuzení na nádraží Vysosčany uslyšely nádraží Vršovice, lekly se, že jely špatným spojem a rychle přestoupily. Vyrazili jsme tedy ještě jednou do Vysočan, tentokrát metrem. K němu jsme ale chtěli jet tramvají. Jedna zrovna přijížděla. Rozběhli jsme se za ní. Šárce upadl mobil. zahlédl jsem, že padá přímo na kolej. Křičím to na Bětku, ale ta má fóbii z blízkých dopravních prostředků. Šárka mobil nevidí a ten končí pod koly tramvaje. Do tramvaje jsem již nenastupovali a počkali na další. Nálada už snad horší být nemohla.
Do Vysočan pro heslo ULICE dorazíme. Bětka ihned vidí Z z prvních tří ulic. Kreslím, tvary zmíněných silnic a přesouváme se mezitím na Florenc, abychom to nikam neměli daleko. Na Florenci doluštíme ZIZKOV VEZ. K věži dorážíme 9:45 a čekáme na tým, který prohraje piškvorky. Soupeři se omlouvám, hodně jsem spěchal, než se rozkoukal a přistopil na kámen-papír-nůžky, pro "time-out" jsem začal. Nechal mne zahrát 7 tahů do středu krychle, a jeden do rohu. On mezitím obsadil jeden roh a zahrál několik zbytečných tahů. Partie tak netrvala dlouho a získali jsme čtvrtou stranu krychle. Znali jsme 3.,4.,7. a 8. tah. Nastal výbuch. Sice jsem měl spoustu energie, ale mám pocit, že pro tým byl výbuch spíš již vysvobozením. Pod vysílačem se sešlo nějakých 15 týmů s nevyřešenými KELTY.
Nemyslím si že je dobré volit MATRIX jako první šifrovačku. Zdálo se mi, že v luštění šifer byly holky lepší než já, ale co se týče hospodaření s časem, byla to katastrofa. Navíc si chtěly hezky společně zahrát a představa toho, že se mají rozdělovat byla pro ně nepříjemná. Hrál jsem v týmu roli, na kterou nejsem příliš zvyklej ... organizovat kdo, kdy, kam, kudy, a moc mi to nešlo. Měl jsem pocit, že rotace na Pankráci bude až v 23:00 jinak bych poslal někoho pro šifru druhé úrovně včas. Tím jsme při nevyřešení PI ztratili 4 hodiny času. Křížovka přitom byla tak nádherná. Hlavní mojí chybou bylo, že jsem nevyrazil hledat židovský hřbitov ihned do Radlic a netušil jsem, že má smysl hřbitov hledat i po 22:00. Při cestě z hřbitova jsem bohužel zvolil metro místo peší cesty, která by mne vedla na Smíchov do ulice u starého židovského hřbitova ... . Hodně zmatku vnesla infomace o zavírání stanovišť v deset hodin, když o výbuchu v 10:00 jsme již věděli. To že desátá nebylo 22:00 jsem se dozvěděl příliš pozdě. Určitě to chtělo dostat se alespoň na 2 místa druhého patra, pak bychom nemuseli ztrácet čas koukáním na Jacka Bauera. To že u keltů nejsou kulatá písmenka mi mělo sepnout, ale jak jsem byl přepnut do logistického módu, volil jsem raději efektivní cestu pro nápovědu. Bohužel to shodou okolností bylo nejhorší možné rozhodnutí. Před desátou jsem již morseovku téměř neuvažoval, prostě tam napasovat nijak nešla. Zkoušel jsem vymýšlet využití oněch 13 znaků ke kódování. To, že chybí kulaté mi bohužel nedošlo. Mrzí mne, že jsme šifry téměř neluštili kolektivně. Věřím, že by k tomu došlo v lineárnější části, ale nebylo nám souzeno. Prasečí nožku jsem rozpitval až po zveřejnění řešení. Pokud bychom ale házeli botu, asi bych se po posledních pohybech a pohledech sháněl.
Každopádně velký dík za hru
Vladan
P.S.: FishFillets … jsem ve stádiu zkracování řešení
Fillets 25.11.2006