SVÍČKY 2015

29.-30.8.2015

Reportáž týmu Opravte to

Účastníci: Martina, Hroch, Šmudla, Tom

Před Startem

Svíčky jsou hodně svéráznou šifrovačkou, které se musí přijít na chuť. My si její ingredience docela užíváme a to přestože se nám nemusí zrovna dařit a podle Síbovy teorie doletu máme ambici sotva na projití Turniketem a Statek nás správně odsuzuje někde kolem 20. místa (ta předpověď je neuvěřitelná a stejně tak neúprosná). Letos se k nám přidala bývalá spolužačka Martina, pro kterou to byl křest. Na start v Malou Skálu přijíždíme raději autem (ze Zlína přes Prahu to o moc rychleji nejde).

Malá Skála - START (úbor) 13:53 – 14:27

Na startovní loučce rozděláváme náš luštitelský stoleček. S radostí zjišťujeme, že se na něm nepřevrhne ani pivo a kromě luštění může sloužit i k jídlu. Po Síbově pokynu rozlepujeme obálky, dojídáme a dopíjíme. A také se v poklidu dáváme do luštění. Po chvíli máme frekvenčku a je prakticky zjevné, že půjde o substituci. ROT13 docela hezky vyplňuje mezery v abecedě, alespoň na něm Martině ukazuju, že i náhodný text obsahuje zajímavé shluky písmenek. Když se Šmudla přestane věnovat prvočíslům, zeptá se na to, zda jsme zkoušeli i abecedu pozadu, Dávno se již trousí týmy ke zřícenině Zbirohy. Po cestě míjíme křižovatku U Tůňky, aniž bychom tušili, že tam o několik hodin později pěkně zakysneme.

Zbirohy - OBRÁZKY (rukopis) 15:18 – 15:35

Dětská hra nějakého tábora u hradu nám ušetřila zacházku (když jsme při absenci mapy minuli odbočku na hrad) a také nám umožnila koketovat s bílou paní. Na celonoční mariáš to ale nevypadalo, tak jsme raději dali dohromady období k obrázkům a přesouvali se dál. To že na orienťácké mapě od orgů kromě Zbiroh všechny legendy začínají na M, dost pomáhá určit co bude .-/

Moskva - TAJENKA (stisk) 15:48 – 16:08

Řídíme se podle orienťácké mapy. S překvapením zjišťujeme, že je správně orientovaná. U skály vyzvedávám dvě zadání, aby mi dole ostatní sdělili, že se bere jen jeden kus. Naštěstí přichází další tým, který moje zadání převzal, aby si ho šel poctivě dovyzvednout nahoru. Mezitím nacházíme TAJENKU. A brzy také vidíme, že každé písmenko je popsáno právě 26 písmeny. Tak jdeme dál.

Milhošť – PRŮNIKY (kormorán) 16:23 – 16:50

Pojmenování a průniky slov nacházíme vcelku rychle. Dokonce se nám skoro hned vyklube i MÁSLO. Už jsem tam chtěl vyrazit, když Mirek Dušín našeho týmu (Hroch) žádá doluštění. Škoda. Docela rád bych viděl ten vztyčený prst, který tam údajně byl. Dořešíme tak ten PST i STŘED a jdeme. Po pár krocích Šmudla interpretuje Malík a začínám se přesouvat ochotněji. Pochopení gramatických nápověd po dalších pár krocích jasně naznačuje, že již není co luštit. Docházíme na místo, kde by podle mapy měl být onen střed. Stavíme stoleček. Prohlašuji: „Tady někde by to mělo být, tak hledejme planinu s bukem“. Rozbíháme se po okolí a hledáme všechny buky a Martina zatím hlídá věci. Po čtvrthodince hledání jsme zjistili, že jsme byli asi dva metry od zadání. Zde jsme porušili pravidla hned několikrát. Nejprve jsme se usadili v naprosté blízkosti šifry, pak mi nějaký tým napověděl, že oni v blízkosti šifry nejsou (a doteď netuším, zda pod řádkem nebylo „na rozdíl od vás“). No a nakonec Martina sledováním cizích týmů odhalila, že zadání se nachází dva metry od ní. Tímto jsme se přesvědčili najednou hned o třech skutečnostech. Za prvé: Organizátoři umísťují a stanoviště s velkou přesností (tímto nekomentuji upřesnítko "planina"). Za druhé: Přesný nález místa podle mapy nám nedělá potíže. Za třetí: zrak nám neslouží nejlíp.

Mezi Máslem a Malíkem – SJVZ (neduh) 17:15 – 19:10

Podezřelé číslování v závorkách nás od začátku tak nějak vede na směry. Zvláště když je kombinací právě osm. Čtyři jednoznakové a čtyři dvouznakové ze stejných znaků, tvořící orientované K2,2. Martina zkouší vytřískat z toho morseovku, ale nějak to nejde Vysvětloval jsem jí, že ..-- ani ---. neexistuje .... Vše potřebné tedy máme, dokonce si uvědomujeme hint s neuspořádanými a uspořádanými n-ticemi, ale pořád se sekáme na kreslení grafu nebo jiných interpretacích. Mezitím přichází Síba. Jeho rum dopíjíme (Tom se Šmudlou). Voláme pro nápovědu. Ani po ní nás netrkne prosté převedení čísel na světové strany a ztrácíme tak cenné body i čas (celkem zbytečně). Při přesunu na Motýla si broukáme stejnojmennou písničku od Suchého a Šlitra a marně přemýšlíme, jak by se ze zadání daly vytřískat noty.

Motýl – DIVADLO (hobit) 19:25 – 19:38

Nepovolené postupy v Pravidlech se zmiňují o tom, že šifru nelze považovat za vyluštěnou jen podle délky tajenky ("Je zakázáno vyzvednout zadání na stanovišti, k jehož nalezení nebyla použita jiná šifra ani nápověda. Důvodný předpoklad o délce tajenky šifry se v tomto smyslu výslovně považuje za její nepoužití a samo o sobě neopravňuje k hledání stanovišť na místech s názvem o stejné délce"). Přesto se nelze ubránit dojmu, že řešení bude mít 4 písmenka a blízkost stanoviště MLHA svádí k tomu, jak pojmenovat jednotlivá divadelní představení (například: Melodrama, Loutkové divadlo, Humoreska, Absurdní drama). Každopádně nemá cenu ztrácet čas celému týmu a vyrážím pro další zadání. Tým dává naštěstí řešení autorsky. Může tak začít náš další zásek.

Mlha – ZRCÁTKO (trolej) 19:47 – 21:15

Získané zrcátko správně umísťujeme na mapu a nadlouho se utápíme ve spoustě interpretací, co číst. Od vrstevnic, tvaru skal, odrazu kontrol až po různá otáčení. Barbaři, kteří ničí mapu zakreslením postupu to mají jednodušší, což není výchovné. My jsme museli počkat na nápovědu. Po ní se nám POHÁR (nebo snad KALICH?) objevil snadno. Kam ale dál? Bez mapy, bez znalosti okolí a bez sledování nápisů na každém patníku (rozcestníky Šmudla sice fotil, ale nepamatoval si názvy naštěstí se na fotky nedíval, takže to bylo zcela podle pravidel) dotahujeme řešení trochu jinak. V názvech na zrcátku jsou vždy párová doplnění (Markétka a Mistr + Šimon a Matouš). K poháru tedy hledáme něco, co k němu nedílně patří jako doplněk či protiklad – tedy tekutinu uvnitř. Z možností vychází jednoznačně dezertní víno MALVAZ. Neomylně vyrážíme. Ze dvou cest volíme dle orienťácké mapy tu, která shodou okolností nevede po značce, čímž se vyhneme orgům i luštícím týmům. Asi tak 200m od Malvazi objevuje Šmudla na ceduli nápis U Kalicha, Tom ale chce na Malvaz dojít. (Předtím už byl na symetrickém obrazu Mlhy, na místě kde zrcátko prochází stanovištěm a odraz dokresluje kružek. Na McDonalda jsme Tomovi jít nedovolili a na Matnost se mu jít nechtělo.) Na Malvazi kupodivu nikdo není (ani na lavičce po zavolání). Zadání nápovědy k následující šifře naštěstí nenacházím. Kalich nacházíme nikoli jednou, ale nejméně třikrát. Tak si všechny možnosti prověříme a ta poslední (Kalich - Modlitebna - někde v místě stanoviště Mléko z orienťácké mapy) je správná. Orgové se hodně podivují, odkud jsem se vyloupnul, ale další zadání bez reptání předávají.

Kalich - EVROPA (jepice) 22:51 - 0:37

Luštíme osamoceně v místě jednoho z Kalichů (Na Rovně). Velkou tabulku se snažíme co nejvíc ztotožnit se sousedním diagramem. A jeden sloupec (počet sousedů) perfektně sedí. Tato shoda zaměstná kluky natolik, že úplně ignorují výzvy na skutečnou interpretaci jednotlivých sloupců s něčím obecnějším. Nabízím třeba ptáky, hudební skupiny, rostliny a dokonce i zeměpisné názvy. Pořád ale něco přeměřují na těch obdélnících a spojnicích. Občas s Martinou zkoušíme něco nadhodit (proč je tam víc samečků?, čeho je 4 810? proč jsou tam záporná čísla?), ale vesměs marně. Teprve když dojdu k barvám a konstatuji, že jsou vždy dvě nebo tři (Hroch se diví: "I bílá je barva?") a že je to skoro stejné, jakoby šlo o barvy na vlajkách. A pak už to jde ráz na ráz. Hroch je stále zahleděn do diagramu a konstatuje, že by to vlastně mohl být zjednodušený graf mapy Evropy a bodne na jeden z obdélníčků: "Toto je Portugalsko!" Šmudla důsledně analyzuje zbývající sloupce a navrhuje soustředit se na nadmořskou výšku a Martina velice rozumně vymezuje oblast luštění na státy, kudy protéká Dunaj. Nikdy bych nevěřil, že se bude hodit znalost nadmořské výšky zdolané nejvyšší hory Ukrajiny Hoverly spolu se znalostí polohy Liberlandu (sporné území na Dunaji mezi Chorvatskem a Srbskem - "takže Dunaj protéká i Chorvatskem?") v kombinaci s dávno poznanou deltou Dunaje ("Ona je tam i Ukrajina?"). Ochutnávka klobásy v průběhu luštění nakopla i příležitostnou vegetariánku Martinu a můžeme jít dál. Tady mi operátor oznámí vyčerpání datového limitu a poslední co se po delším čase stáhne je tabulka maximálních nadmořských výšek států Evropy.

Malta - SLEPÁ MAPKA (ementál) 0:58 - 1:25

Se dvěma záseky a jednou dlouhou dohledávkou tušíme, že není moc reálné dojít dál než na Turniket. Ale aspoň tuto metu bychom rádi dosáhli. Nakreslený výřez z turistické mapy nacházíme na skvělém místě Hořákovy vyhlídky. Trošinku litujeme, že tu nejsme za světla - v čase elitních týmů. Ale litujeme jenom trošinku, protože i noční výhled s měsícem je fascinující (jen se na mobil blbě fotí). Trasu ztotožníme poměrně záhy a opět se podivujeme nad tím, že souhlasí i orientace. Vzhledem k tomu, že okolí už máme dostatečně pročesané z hledání Kalicha, není problém se lépe zorientovat na rozcestníku U Kalicha s povolenou nástěnnou mapou. Jdeme do Louček a tam poněkud ukvapeně odbočujeme hned u křížku. V sadu už dohledává sympatický tým se psím doprovodem (dosud vzorně kopírují náš postup). Už u křížku jsem sděloval, že se mi odbočka zdá příliš brzká (v nástěnné mapě byla až za úrovní kostela), tak to zkouším dál. A úspěšně, takže svolávám zbytek týmu.

Loučky - KŘÍŽOVKA (latex) 2:13 - 2:46

Nejvíc času tady vlastně stojí úspěšná kompletace týmu při současném nerušení ostatních hledačů a luštitelů. Vyplníme si křížovku i zbytek doluštíme. Pokračujeme podle instrukcí po značce. Je neuvěřitelné, jak se dá reálně a v pohodě pohybovat bez jakékoli turistické mapy či navigace. Už po cestě usuzuji (podle dřívějších pohledů do map oblasti hry), že by nás cesta mohla dovést také do Klokočí. Po Motýlu by šlo o druhou narážku na duo SŠ. A vlastně vůbec nevadí, že se v romantické písni nezpívá o této vesnici, ale nejspíš o růženci (z plodů klokoče).

Klokočí - PLANETY (xylém) 3:20 - 5:31

Noční příchod do vsi je zpočátku rozpačitý. Žádné famfáry, uvítání ani Turniket. Otevřená hospoda však dává tušit, že orgové nic nezanedbali. Na dotaz "Kde je hřbitov?" odpovídá unavený host podobně jako Pocestný z cimrmanovské pohádky. Usazujeme se a luštíme (tentokrát jen ve třech - Martina se šla prospat) za přítomnosti průběžně čtyř či pěti dalších týmů. Příjemná obsluha vykouzlí i teplou noční večeři a utrousí nápovědu typu: "To V a U je správně, cha chá". Od začátku máme hotové všechny čtyři rastry. 11x8, 8x11 (ten jediný jsem nekontroloval, protože ji přepsal pečlivý a důsledný Šmudla), a taky 8x9, 9x8 (po vypuštění planet MERKUR, VENUSE, URAN). Zkoušíme i řadu jiných možností. Některé týmy odcházejí, přijde a odejde Aurora, po čase odcházejí i "Borci", kteří přišli dobré dvě hodiny před námi. Když přicházejí spřátelená Zvířátka, tak raději voláme o nápovědu. Krátce poté už směřujeme opět do skal.

Klokočské průchody - POMŮCKA (mládenec) 5:42 - 6:30

U roury vyzvedáváme podivné zadání. Úvodní POKYN navádí na použití šifrovací pomůcky. Následná instrukce "nastavte .... xy a pokračujte" je víceznačná. Popojdeme tedy o kousek dál (nedaleko za luštící Borce) a pokračujeme v natáčení pomůcky (od nuly). Bezhlavé pokračování v cestě by nás po dlouhém přesunu dovedlo k další šifře taky, ale máme ještě variantu s možností přímého pokračování z místa vyzvednutí šifry. Roura pokračuje nahoru a upřesnítko s vyvráceným stromem "15 metrů západně" umožňuje hledat i u horního ústí roury vysoko na místem vyzvednutím šifry. Tam sice nic není, ale mezitím je šifra doluštěna, nastává krásný východ slunce a přesun na další vyhlídku.

Zdenčina skála - DOPRAVNÍ ZNAČKY (cisterna) 7:12 - 11:39

Krátce po východu slunce jsme na Zdenčině skále. Oproti dřívějším vyhlídkám tato trochu pokulhává. V okolí se zdržuje hodně týmů, což dává tušit na možný zásek. Ale už jsme se zařekli, že nebudeme používat nápovědy, ani kdybychom nakonec nepostoupili na Turniket. Tak se v pohodě usadíme a velmi usilovně přemýšlíme o dopravních značkách, které ze zadání přímo vyskakují. Prožíváme ukázkovou ranní krizi, kdy jedinou aktivitou je googlení přesných označení, ale jinak totální útlum. Občas se probudím a na kolemjdoucí udivené osoby venčící pejsky vykřiknu něco ve smyslu, že přece orgové nemůžou být takové svině, aby po nás chtěli přesné označení všech značek a že řešení musí být čitelné i při vcelku běžné znalosti dopravních reálií atd. Ostatní zatím pracovali s převodem značek na abecedu (označení všech značek se vejde do 26) a také s mřížkou (počet písmen dává čtverec) a také s nápovědnými texty (co napovídá ten třetí řádek?). Po několika hodinách se zvedáme a posunujeme se dál po červené proti trudomyslnosti. Zastavujeme se pod turistickou stříškou v Záholicích (jen kousek za dolušťujícími Borci). A zase nic. Tak se pomalu rezignovaně přesouváme k Turnovu. Vzhledem k tomu, že při přesunu je těžké googlit, zase trochu přemýšlíme. A za pochodu se ptáme, proč nevyužít tak jednoduché interpretace, jako je počet rohů značky pro její název. Za pochodu dáváme řešení a jdeme k altánu.

Rozhledový altán - INRI (apatykář) 11:59 - 12:25

Nakopnuti vyřešením dopravních značek vyzvedáváme poslední šifru před Turniketem. Předtím míjíme několik luštících týmů, mezi jinými Zvířátka. Po vyzvednutí zkoušíme dát řešení na stojáka, protože tak nějak tušíme, že v opačném případě nedojdeme ani na Turniket, což by nás po celonočním skalním zážitku malinko mrzelo. Nakonec rozkládáme luštitelský stoleček, a to nás nakopne. Po slepé uličce s pády a římskými číslicemi skálopevně prohlašuji, že v tom vidím Ježíše. Tom řekl kladívko a hřebíky, to je přibití na kříž. Ta asociase nás překvapila, ale ihned vše do sebe zapadlo. I přes opakovanou bagatelizaci mého prohlášení nakonec prohlašuji, že ta římská čísla mohou označovat jednotlivá zastavení křížové cesty. Mezitím kolem proběhnou Zvířátka, což nás dvojnásob motivuje k doluštění a dojití ke stanovišti, které je pravděpodobně Turniketem. Po kontrole počtu zastavení křížové cesty Tom ještě vygooglil 26 písmenné INRI a způsob čtení tajenky byl zřejmý. Rychle jsme přečetli polohu turniketu a po cestě (s dělbou práce) dolušťujeme heslo.

TURNov (TURNiket) - JÍDLO (řešeto) 12:46 - 12:53 (neboli konec)

Na Turniket v Turnově dorážíme těsně před koncem hry a to i se správným heslem. Je tu několik týmů včetně Zvířátek (ti mají podle všeho o nápovědu navíc). I přes zbytečné záseky a čerpání nápověd jsme zcela korektně došli na toto stanoviště. Užili jsme si skvělou hru, úžasné skalní prostředí, krásné počasí, vyladěné šifry i trochu soutěživosti. A při tom všem jsme šli ve čtyřech a zasvětili nového člena týmu. Co víc si na konec prázdnin přát?

Sepsal Tom (to je ten, co není na fotkách), komentoval a korigoval Hroch.